Vzpomínka na domov

,,V budúcnu,v budúcnu."

Na Karlově mostě,

na čaji o páté,

na privátě?

Nevěřím,že setkáme se!

Srdce mozek šálí,

syntéza naděje a víry omamuje.

Domů,domů raději!

Touho,sedmimílové boty navlékni,

mě do batohu přibal

a jako vzpomínku chatrnou ke dveřím rodným odnes.

Skleníkovým efektem zasažená,

spokojená usnu

v náručí s plyšovým medvídkem.

Matka a pomeranč,

vigvam a totem.

Hrabě Monte Christo mi kdysi řekl:

,,Čekej a doufej."

Mnohem později dodal:

,,V tvém případě,děvče,bojuj tvrdě

o právo na život ve světě svém,

jinak msta a závist v prach tě změní."

A potom na lavičce před domem

Athéňanka Thais mi uštědřila radu:

,,Mužů se nestraň,

braň všal tělo,rozum a pravdu o citu,

v důvěřivosti a naivitě

snadná kořist jsi pro ně!"

Domove,sladký domove.

Váza a háčkovaná dečka

babičku k večeři volají,

brýle a noviny rozpustile na piáno brnkají

a křeslo s gaučem si stýskají

na bolavé klouby.

Kroky tiché však dále bloudí tmou.

Bílá paní a cvičená opice

vstupné do muzea hraček vybírají,

štěně papuče trhá

a členové rodiny rádoby

miliony v loterii vyhráli.

Domove,stejná jsem.

Bledule odkvetlá v šedi pracovního dne,

nadšenec a vynálezce,

snacha kupčíka a manželka orla.

Domove!

Klekánice učí ve škole,

víla ve špitále v kuchyni zaskakuje,

Viktorka v Hollywoodu dělá kariéru.

Domove,

fantazie mi džíny vyprala

a já poznala,

ať kdekoli ve světě  za stůl se posadím,

hrnek špinavý umyji,

televizi zapnu,

šaty vyžehlené na ramínko pověsím,

vždy v noci ve spánku

otevřeš ke mně dveře,

a vejdeš

a na dobrou noc mě políbíš.

Obrázky ze života 1999